další den stejný věci

29. listopadu 2016 v 17:34 | al. |  everyday

každodenní stereotyp. každej ven když přijdu ze školy, lehnu si k noťasu a jdu se učit nebo dělat brigádu nebo pustit písničky. pokazdý ta blbka ve třetím patře chodí v podpadkách po pokoji. tam. zpátky. slyšíte jak jde pryč z pokoje a za pár vteřin je zas tady. ve škole si celý dvě hodiny eko, skoro každej týden když tam zrovna příjde, jedna holka klepe nohou a má tak hrozně nechutný boty s nějakým zlatým čímsi ozdobným a jak tou nohou klepe, tak to hrozně cinká. jak když vám tikají hodinky, po vteřinách, krát dva. jakože dvě cvaknutí/s. ajajaj.

baví mě dělat každej den něco jinýho, co jste třeba minulý úterý nedělali. dnes sme místo těláku šli do kavárničky a pak se vrátili do školy, někteří, na ty dvě hodiny eko. a bylo to supr. nedělat to stejný každý úterý. v tech hodinách je to taky pořád stejný. že sem se z toho nezbláznila už v prváku, ale až teď. tomu moc nerozumím.

pudeš si zapálit?
jako teď nebo po véči?
no tak v 8 až.
jo já bych šla před véčou nebo po, ale nevím jestli se mi pak bude chtít, když budu tak daleko. od domova.
co to meleš?