bych chtěla

29. prosince 2015 v 18:17 | al. |  everyday

co bych chtěla, jaká bych chtěla bejt, ale tohle mít nemůžu a taková bejt nemůžu, protože sem to já a jsem taková, jak sem to zdědila nebo mě vychovali a mám názory jaký mi byly dány a nemůžu bejt třeba ta holka s tyrkysovýma vlasama celá v černým s pěknýma hipstr hubenýma nohama. já sem ta s obyčejnejma nohama, trochu připepřenejma mým stravováním díky intru i rodině. já sem ta co píše a myslí si věci, co nikoho nezajímaj. proto tu větší polovinu věcí nikdy nikomu neřeknu, ani nahlas sama sobě. jen v hlavě.



lidi sou svý. chtějí bejt nějaký, ale prostě když ste člověk nemůžete bejt žralok, kterýho nikdo nezabije pro blbou jednu ploutev a žije si šťastně a žere si šťastně do konce oceánu. i kdyby ste šli na operaci, naučili se dýchat v oceánu a žrát to co se tam běžně snídá, tak ty ryby vás nikdy nepřijmou a vy si nebudete připadat svý.


pokud ste spontánní a jdete si a jdete a pak zjistíte jak jste- jak žijete ( ne způsob života, prostě jak žijete) a pak ste svý. tak jo. to jo. ale když jdu na instagram a tam najdu profil Gigi Hadid, Cara Delevigne nebo Demi Lovato a najdete si jejich hadry podobný a tak a pak si přijdete svý... to já třeba neberu.


mám plno lidí z obyčejnýho života a plno lidí, co ani nevím jestli sou zkutečný, protože je znám jen z fotek, videí a rozhovorů (někdy i přeložených do češtiny, tak ani nevím co doopravdy řekli), který hodně obdivuju. líbí se mi jaký sou. v hlavě o tom přemýšlím a chci být jako oni. ale to nejde. oni taky chtějí třeba bejt někým jiným, ale prostě čus a nejde to. smůla. v dalším životě až.. tech plno lidí, jen z tech slavných nebo tech co se mi líbí na fotce a nevím kdo to je, mám ráda. takže sem dám pár obrázků. tak jako všude to sem vložím.
ono mě inspirují, jakože, i věci. třeba obyčejná voda. tu miluju. ale zase to má meze, že nemám ráda když je moje milovaná voda u mě v nose a štípe to. pak nemám ráda jak mi vycucne kůži a já se pak celá loupu jak hadice. to taky ty ´celebrity´ - na nich mám taky ráda jen něco, ale miluju všechno.


osobnosti ze seriálu jsou fajn. když má ten seriál fakt dost dílů, tak si zamiluju pár postav - jejich vzhledem a názory a chováním - a fakt je miluju. chci je milovat do konce života. takže na seriály můžu koukat celý dny, pak sem i magor z toho. pak musím dát pauzu, abych si je třeba za půl roku nebo za rok znovu ještě víc zamilovala. třeba skins, gilmorova děvčata, přátelé.


snad se to četlo líp, když očička koukala na obrázky z tumblr a mozek na písmenka...




 


Komentáře

1 Christina | Web | 30. prosince 2015 v 23:53 | Reagovat

Každý člověk má být svůj. Má být prostě takovej, jakej bejt má. Někdo se hledá pěkně dlouho, ale pak to stojí za to. Někdo, kdo se chce někomu až moc podobat, tak to taky není dobrý.
Líbí se mi tvoje myšlenky v tomhle článku.
Prostě je dobrý mít nějakou svojí inspiraci a je jedno jaká je. Každej to tak má. Každej se chce trošku někomu podobat, nebo mít něco, co má on. Tak už to prostě chodí. Je to sice špatný, ale takhle se to dělalo vždycky a vždycky se to tak dělat bude.

2 Steeve X | E-mail | Web | 24. ledna 2016 v 21:54 | Reagovat

Hey jako zmizlo mi srdíčko z oblíbenejch :D Si beru Vosobně :D

Btw můžeš bejt co chceš, stačí to fakt hodně chtít. Když to tak bude v tvojí hlavě, Vono to stačí :P

Mozky mají oči? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.