storky z léta

24. srpna 2016 v 11:05 | al. |  everyday
avenuesofinspiration: “ “Hidden Cove | Photographer © | AOI ” ”

ještě že existuje papír a fixa. jinak bych si nic nepamatovala.
tohle je léto v kostce.

Moře se bojím, plavat v hloubce. Když vidím do vody, nevím jestli je to lepší nebo horší, když vím nebo nevím co pode mnou je. Ale pokud mě má něco sežrat, tak asi musí.

Léto začalo když jsem na konci července měla mírně spálený záda a ramena, byla jsem na koupališti na Slovensku, s rodinou, jedla meloun a hrali tady ty radio summer hity. Byl jsem na skluzavce, tobogánu, nebo co to bylo - nesnáším takovýhle věci a taky se toho bojim, ale zkusila jsem to jednou a naposledy. Trochu se mi vyhrnuli plavky, vršek. Proto tam stojí ti chlapi u toho bazénku a nenápadně pokukují na lidi. Ale jedním očkem samozřejmě hlídají svoje děti ve vedlejší bazénu, kde je teplá voda a hračky.

Cesta busem Praha - Hradec. Kluk s Iphonem, kam si zapojil mini větráček, bylo vedro. Pak měl croisant se šunkou. Já stála v uličce, celý dvě hodiny a umírala hlady, žízní. Potřebovala jsem v tu chvíli jen půl litr kofoly, ne coly, a chleba suchej klidně i s kouskem sýra a posolit.

Hláška "já oheň umím rozdělat helejo, já mám totiž fousy"

Když jsem jela na chalupu za děckama, nevěděla jsem přesně kde vystoupit a jít na druhej bus. Tak jsem se zeptala, jestli mi pan řidič řekne až tam budeme, že tam jedu poprvé a že nevím, abych nejela jinam. No jo to poznáte, ale já vám klidně řeknu. Jo tak děkuju moc. Such fun.

Co bude zítra k obědu, co budem vařit? Nevím, nemám teď hlad.

oddorch: “ https://www.instagram.com/p/BFRi0qJSKLk/ ”

Přečetla jsem Hamleta za dva dny, skoro na jeden dech a na pět cigaret a jedno kafe. Oč bys mohl prosit, co bych ti nesplnil, než poprosíš?

Sedím hned u dveří vlaku, v uličce, na tom sotva držícím sedadle, co když se zvednu mě buchne do zadku. Stojí vedle mě jeden, druhej a třetí a čtvrtej člověk. Ze dveří napravo ode mě přijde pán, dělší šedý vlasy, hubený obličej, béžový styl a dlouhý kalhoty. Otevře dveře co jsou vedle mě hned napravo. Vypadalo to, jako by chtěl vyskočit do koleji a asi do toho vlaku co stál vedle nás. Ale jak y dveře otevřel, zeptal se pána vedle mě neva? neva. A vznikl tu krásý průvan, v tom vedru. Bylo to hezký že ty dveře otevřel, ale první dojem nic moc.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.