future life cepoviny

25. července 2017 v 21:24 | al. |  everyday


byla jsem na akcičce u spolužačky v pardubicích a byl to hustej dům.

miluju krásný zásuvky, skříňky, umyvadlo.
předtím jsem byla v praze, tam měli zase nádherný utěrky, prázdný bílý zdi, ale nevypadalo to blbě jako na intru.

nádhernej prostor, krásnej výhled, ne moc daleko od centra. vinohrady jsou hustý, jednou jsme pěšky došli až do vršovic, je to kousek, ale já jsem z prahy úplně unešená. miluju to tam. turisti mě serou, ale tak ty jsou i v hradci i v brně i praze.
na tumblr teď je plno pokojíčků a bytů, jako vždy, ale teď mě to zase vzalo za srdíčko.
až budu velká, chci mít hezký dveře, hezkou koupelnu, frajerský ručníky a utěrky, chtěla bych mít i suprčupr květináč na nějakej kaktus třeba. prosím, že si tohle přečtu, až tohle fakt budu mít nebo nebudu mít a budu brečet tak jako tak. prosím, ať něco z toho mám. už nechci umřít, už chci zase žít.
ale to je jen chvilková záležitost, zítra zas budu v jiným vesmíru a nebudu chtít byt ani vejšku ani dobrý jídlo nebo cocacolu.

pustim si melodrama a můžu začít s deníčkem a pláčem.

ještě teda stáhnu na večer nový díl game of thrones. jak se jinak řekne bohužel, aniž by tam byl bůh. naneštěstí (som vygooglil, ale nemá to takovej význam, když si to řeknete nahlas). no tak tedy, bohužel jsem v té skupině co to sleduje, díkybohu (bůh je prostě všude s námi) jsem v té skupině. jsem ráda, že jsem tomu věnovala tolik času. proč ne, co jako jinýho bych dělala. byla venku s falešnýma lidma nebo byla venku sama a bála se jít někam daleko, co by si pak lidi mysleli, ti co by mě potkali?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.